BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).

V nakladatelství Computer Press vyšlo již třetí vydání dnes již legendární knihy Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS autorů Libora Dostálka a Aleny Kabelové. Povězme si tedy něco o tomto vpravdě povedeném dílku. Jelikož trh informačních technologií se stále vyvíjí, prošla svým vývojem i tato kniha. Oproti minulým vydáním bylo dáno i na čtenáře a jejich přání a díky nim přibyly některé kapitoly a jiné byly rozšířeny. Záběr této knihy je opravdu široký. Podívejme se, z jakých kapitol se kniha skládá:
Všimněte si řazení kapitol - je poněkud překvapující a trochu i nelogické. V první kapitole se člověk dozví o směrovačích Cisco, ale až v šesté se dozví, jak fungují IP adresy a v sedmé, jak funguje samotné směrování paketů. Kniha tak čtenáře stále nutí listovat. Kniha dále obsahuje několik nepříjemných tiskových chyb. Alespoň některé z nich si uveďme. Já osobně jsem v textu našel tyto: chybnou direktivu GENERTE namísto GENERATE v konfiguraci DNS (str. 348), nebo ns.euent.cz namísto ns.eunet.cz (str. 370).
Zaměřme se na tuto knihu z hlediska uživatele operačního systému Linux - jak také jinak, když tento článek vychází na serveru zabývajícím se touto tématikou.
Je nutné zdůraznit, že kniha v drtivé většině případů demonstruje
fakta na OS Microsoft Windows. Zajímavé je, že mnohdy se v textu objeví
věta: "není implementováno u klienta firmy Microsoft". Jedinou
výjimkou je DNS resolver Bind, který je zde popsán v Linuxové variantě.
Je to zřejmé. Tento resolver je ve světě drtivě nejpoužívanější a má
de facto monopol. Popis protokolů je však obecný a poplatný všem na trhu
dostupným variantám. Neodpustím si štiplavou poznámku k textu uvedénu
na str. 183: "někdy je třeba po zapnutí IP forwardingu systém
restartovat". Toto naštěstí v případě Linuxu neplatí 
První kapitola uvádí čtenáře do problematiky síťových protokolů. Začíná popisem modelu ISO OSI a následně TCP/IP. Probírá strukturu datagramů a odlišnosti jednotlivých protokolů. Následuje problematika přenosu dat synchronně i asynchronně, dále i paketový přenos dat. Kapitola končí popisem virtuálního okruhu.
Kniha pokračuje popisem nejčastěji používaných směrovačů CISCO, jejich nastavením a konfigurací. Další kapitola popisuje síťové monitory, bohužel jen z hlediska MS Windows. Následující kapitola popisuje síťovou i linkovou vrstvu. Tato část knihy jde jako jedna z mála do hloubky a je opravdu kvalitní. Postupně se zabývá komunikací přes sériovou linku, modem, místní síť i síť GSM. Následují bezdrátové sítě a mnohé další varianty.
Kapitola o IP popisuje IP datagram, pokračuje popisem ICMP, IGMP, fragmentace a následně protokolu ARP a RARP. Kapitola sedmá popisuje směrovací protokoly LSP a RVP, IGP a EGP a dále i několik speciálních problémů, které se při směrování mohou vyskytnout. Kapitolu věnovanou IPv6 bych nazval opravdu odfláknutou. Autoři v ní nejdou naprosto do hloubky a celkově se mi tato část knihy nelíbila. Další kapitoly nám poví o TCP a UDP protokolech, jejich rozdílech a o tom, jak fungují. Celý zbytek knihy se již zabývá protokolem DNS.
Co říci na závěr? Kniha pokrývá svojí problematikou opravdu široký
prostor. Díky tomu, že počet stran není neomezený, mnohdy nejde do
hloubky a zůstává na povrchu věci. Berte jí proto víc jako začátek
vašeho zkoumání báječného světa sítí, než jako učební materiál. Jako
učební materiál vám mnohem lépe poslouží vysokoškolská skripta
Kniha ve velké většině ukazuje problematiku na obrázcích a diagramech,
použitý operační systém pro výklad je většinou Microsoft Windows. Mnoho
kapitol ale pokrývá problematiku standardizovanou, tudíž její platnost
je stejná i pod OS Linux.
Oproti minulým dílům se s knihou již nedistribuuje CD s programy. Jestliže máte i o tyto zájem, podívejte se na tuto adresu: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS
| Autoři: | RNDr. Libor Dostálek, Ing. Alena Kabelová |
| Nakladatelství: | Computer Press |
| Cena: | 499,- Kč / 719,- Sk |
| Datum vydání: | 2002 |
| Počet stran: | 542 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a hodí se opravdu pro specialisty a odborníky.
Já bych doporučil spíše knihu TCP/IP kompletní průvodce (od Heather Osterloh) a k bezpečnostní tematice knihy Linux - hackerské útoky, Počítačový útok Detekce, obrana a okamžitá náprava a hlavně Bezpečnost Unixu a Internetu v praxi. Ta poslední kniha je postarší, nicméně je zaměřená na principy, které jsou nadčasové.
Knihy (překlady) ovšem trpí chybami v překladech a překlepy, korektoři by potřebovali vypráskat kožich.